Dne 17.11. jsme dorazili do Skopytc, kde na nás čekal Opičák. Účastnili se Uzel, Drobek a já. Po chvíli čekání na návsi jsme se přesunuli k Opičákovi domů, kde nám půjčil montérky. Poté jsme přes celou vesnici šli do kovárny, kde nás přivítal Opičákův děda. Nejdříve jsme se rozcvičili kováním klínů. To je taková ta věc, která se natluče zezhora do sekery, aby lépe držela. Když jsme měli klíny hotové, začali jsme kovat nože z oceli. První šel Drobek. S Uzlem jsme si střihli o to, kdo půjde pak. Vyhrál to on, takže jsem toho alespoň mohl víc okoukat. Když jsem s nožem konečně odpoledne začal, ti dva už své nože leštili a brousili. Po chvíli jsme ale můj nůž úplně roztavili, takže jsme s Opičákem přeběhli, zase přes celou vesnici uříznout další kus oceli. Já jsem zavolal domů, aby si pro mě přijeli později a dokovali jsme můj nůž. Opičák s námi došel na náves, kam si pro nás přijeli rodiče. Samozřejmě jsme si v kovárně zapomněli klíny.
Jsem spokojen, že jsem tam přijel. Bavilo mě to a těším se na příště.

(autor Hubert Khýn – družina: Jestřábi)