Přestože takhle na začátku jara ještě semtam mrzne či padá sněhu, my na mysli rozhodně neklesáme. A to mimojiné i proto, že jsme vyrazili na další ročník tradičního Trianglu – nočního pochodu pro nejstarší a nejostřílenější členy našeho oddílu.

Minule byla akce v duchu hasičského survivalu a tak přičiněním kyvadlového efektu (i roverského reakcionářského konzervativního křídla) byl letos Triangl návratem k tradici. Čekalo nás tedy putování v pomyslném trojúhelníku, jehož tři body představovaly tři triangulační body.

Od první kóty poblíž Čekanic jsme vypálili kultovní metodou „na hulváta“ přímo za nosem skrze lesní porost rozličný a další nečekanné terénní překážky až do Jeníčkovy Lhoty. Pokračovali jsme dále až k vrchu Hůrka u Ratibořských hor, který byl dalším bodem naší trasy.

Po čaji následovaly rozličné manévry „přískokem vpřed“ s technickými pauzami na kalibraci naší vysoce moderní navigační technologie: mobil bez map ale s GPS a mobil bez GPS ale s mapou. Nakonec jako vždy zvítězila a k dalšímu bodu nás dovedla hlavně intuice. Zlatým hřebem byl kopec Batkovy dosahující 724 výškových metrů. V průběhu výstupu jsme také záhy narazili na sníh.Po tomto vrcholném vrcholu jsme se kutáleli zpět k Táboru do bodu výchozího. Počasí vydrželo umravněné a jediný lokální jemný deštík jsme přečkali v zastřešené zastávce Dobronické. Ač některým přece nahlodal morálku a vyskytly se dokonce hlasy volající po možnosti využití noční tramvaje. Trolej vedení vysokého napětí však příliš nadějí neskýtala a tak nezbylo než zatnout zuby a klopýtat dál.
Příchod se vší parádou nastal kolem půl páté ranní.

Celou naší trasu zanesenou v mapě zřete ZDE.

Děkujem Bidlovi za intenzívní vycházku a těšíme se na přes rok!