Archiv rubriky: Nezařazené

Skautská Akademie

V sobotu 23. listopadu se v domě armády uskutečnila skautská akademie na počest 100 výročí skautingu v Táboře.

V 8 hodin ráno jsme se všichni sešli před domem armády, abychom začali zkoušet naše „úžasné“ vystoupení. Když jsme vešli do vstupní haly a uviděli obrovské množství dobrot, které zde připravili modřinky, tak jsme na něj téměř zapomněli. Několik chvilek jsme se všemi těmi dobrotami kochali a koukali se na ně s pusami otevřenými dokořán. V tomto krásném okamžiku nás přerušili vedoucí s tím, abychom si do šaten odložili věci. Měli jsme zde na ně vyhrazené místo, takže nevznikl žádný problém. Poté jsme ještě nanosili všechny rekvizity potřebné k našemu vystoupení, stínohře. Zúčastnili se jí starší skauti z našeho oddílu a já z Hynkem jsme provázeli dějem. Byl zde však jeden háček. S Hynkem jsme měli uprostřed děje odvyprávět dvě historky z našeho tábora, jednu pravdivou a jednu lživou. Ani jednu jsme však neměli dopředu připravenou, takže jsme riskovali docela slušný trapas. Naštěstí Hynek vymyslel nejbizarnější storky, co kdo kdy mohl za tak krátký čas vymyslet. Jedna byla o hořícím spacáku a druhá o divočákovi u Mc Donaldu. Co myslíte, která byla pravdivá? Za chvíli přišly na řadu zkoušky na podiu, které trvaly asi dvě hodiny a oddíly si na nich zkoušeli, jak jejich číslo vypadá, či případně co by na něm mohli zlepšit. Poté byla na pořadu akademie přestávka na oběd, při kterém si snad každý opakoval svoji roli.

Poslední chvilky před premiérou zaplnila generální zkouška, která utekla jako voda. Rázem bylo pět hodin a já stál před vstupem do sálu a vybíral dobrovolné vstupné. Sál se velmi rychle zaplnil, a tak mohla akademie začít. Odstartoval ji nástup vlajek a zpěv skautské hymny. Poté už začala jednotlivá vystoupeni všech oddílů. První vystoupil 82. oddíl s jejich zaostalými způsoby provozování tábora, druhá vystoupila Lyra s Historií skautingu a pak vše začalo nabírat grády. Vystoupila Hayama s podivnými sny, Karibu s vystoupením na téma dobré skutky, Vikingové s jejich promítáním, nechyběl ani šíleně dlouhý muzikál od Modřinek. Následovalo Širokko s jejich zlomenou nohou, odříkávaní autobusových zastávek od Modřínů, kterému se zasmál snad úplně každý a nakonec my, 13. oddíl Larkwei, s naší stínohrou na téma „Den na táboře“. Teď už snad chyběla dodat jen jedna legendární věta a tou byla „Aha, podívejte, PRÁVĚ TEĎ SE TO DĚJE“! a akademie už mohla skončit. Celý podařený večer završil proslov střediskového vůdce Dehťáka, opětovný nástup vlajek a vše zakončil závěrečný zpěv večerky.

Akademie se podle mého názoru velmi vydařila a s 300 diváky to byl minimálně pro mne neuvěřitelný zážitek. Doufám, že se líbila i vám.

Lístek

Pro více fotek můžete navštívit střediskový FB.

Pietní akt ke 101. výročí vzniku samostatného Československa

U příležitosti 101 let od vzniku samostatného Československa se uskutečnil pietní akt na náměstí Františka Křižíka u pomníku obětem I. světové války. Jako již tradičně zde pokládaly věnce a kytice příslušníci armády, představitelé města, ale i skauti.

Velké díky patří STŘELOVI a HOLANĎANOVI, kteří zde zastupovali nejen náš oddíl, ale i skauty jako takové.

Více informací se můžete dočíst na stránkách Táborska.

Skautská pouť 2019

V sobotu 28.9 2019 se uskutečnila Skautská Pouť v areálu Komora, v rámci 100 let skautingu v Táboře. Mohl tam přijít kdokoliv. Příprava stanovišť probíhala už od rána, ale oficiálně akce začínala až ve 12 hodin. A zájem byl veliký – přišlo přes 400 dětí! Ale zúčastnili se i někteří dospělí.

Stánek s prezencí měl plné ruce práce. Bylo zde celkem 22 stanovišť, o která se starali skauti z různých oddílů. Za to, že jste splnili 15 stanovišť, jste získali placku „100 let skautingu“. Náš oddíl, měl celkem 3 stanoviště:

lukostřelba, řezání dřeva s pilou břichatkou a slackline. Někteří členové pomáhali i jiným oddílům, třeba já jsem pomáhal 82. oddílu se stanovištěm orientace. Obdrželi jste buzolu, byl vám zadán azimut a vaším úkolem bylo se dostat na určité místo.

Stanoviště jiných oddílů bylo například dřevěné pexeso, prolejzka, trefa sekerou, znalosti přírody, práce s lasem, Kimova hra, šifrování a nejrůznější hody na cíl.

Akce končila v 18h, pak už se vše jen sbalilo, naložilo či uklidilo a šlo se domů. Jak účastníci, tak pořadatelé si akci užili. Všichni doufáme, že se akce zase za 100 let zopakuje!

Hubert Khýn

Projekt HÉFAJSTOS (kování nožů)

Dne 17.11. jsme dorazili do Skopytc, kde na nás čekal Opičák. Účastnili se Uzel, Drobek a já. Po chvíli čekání na návsi jsme se přesunuli k Opičákovi domů, kde nám půjčil montérky. Poté jsme přes celou vesnici šli do kovárny, kde nás přivítal Opičákův děda. Nejdříve jsme se rozcvičili kováním klínů. To je taková ta věc, která se natluče zezhora do sekery, aby lépe držela. Když jsme měli klíny hotové, začali jsme kovat nože z oceli. První šel Drobek. S Uzlem jsme si střihli o to, kdo půjde pak. Vyhrál to on, takže jsem toho alespoň mohl víc okoukat. Když jsem s nožem konečně odpoledne začal, ti dva už své nože leštili a brousili. Po chvíli jsme ale můj nůž úplně roztavili, takže jsme s Opičákem přeběhli, zase přes celou vesnici uříznout další kus oceli. Já jsem zavolal domů, aby si pro mě přijeli později a dokovali jsme můj nůž. Opičák s námi došel na náves, kam si pro nás přijeli rodiče. Samozřejmě jsme si v kovárně zapomněli klíny.
Jsem spokojen, že jsem tam přijel. Bavilo mě to a těším se na příště.

(autor Hubert Khýn – družina: Jestřábi)

Zimní olympijské hry v Bechyni

zoh-lista

Letošní únorová výprava začala zasedáním olympijského výboru. Zástupci Kuby, Jemenu a Konga si prosadili vlastní menší verzi her, neboť na ty opravdové v Soči se nedostali. Bylo jim vyhověno a tak jsme se pod jejich vlajkami zúčastnili vlastního kola ZOH na základně Lišky u Bechyně. Nejprve bylo zapotřebí vybudovat za každý stát olympijskou vesnici. Týmy se úkolu zhostily bravurně a tak zbudovaly pro své sportovce monumentální zázemí. Potom následovala večerní štafeta s nezbytnou olympijskou pochodní.

Sobota začala rozcvičkou, kterou vedl sám Pierre de Coubertine, zakladatel moderních olympijských her. Po náležitém protáhnutí bylo ještě třeba zhotovit akreditace – visačky na krk s nezbytnými údaji a podobiznou. Přistoupili jsme k samotným hrám. První disciplínou bylo rychlobruslení. Po nácviku správné techniky zástupci tří účastnických států vyjeli na okruh. Hodnocena byla rychlost, ale i dodržení postoje podřepného a správné máchání rukama.

Další klání bylo v jízdě skibobem. Ten (v podobě dřevěného hranolu) bylo potřeba nejprve řádně roztlačit a samotný sjezd byl poté v režii jednoho borce za každý tým, který trasou proskákal v pytli.

zoh-mini2Po obědě následoval dopingový test lakmusovým papírkem, ve kterém naši čestní sportovci bez výjimky obstáli a byli připuštěni na hokejový match. Týmové spolupráce bylo ještě třeba na čtyřbobu, ale osobní kvalitami se blýskl každý i v následném turnaji obřího slalomu či v biatlonu. Efektní disciplínou byly skoky na lyžích, kdy jednoho sportsmena na prknech nesl podpůrný team. Dokonce jsme se dočkali i bonusové pře mezi vedoucími. Zbývající energii jsme vložili do freerideového sjezdu Super G. Terén byl zrádný, ale nakonec nebezpečnou trasu absolvovali všichni bez zranění. Závěrečná padesátka pak proběhla formou obřího člobrda a přistoupili jsme k neopomenutelné disciplíně: zaslouženému odpočinku.

V nedělním dopoledni nás ještě čekal krátký kurz krasobruslařského umění a curling s céčkami. Načež jsme za zvuku hymen nastoupili k slavnostnímu vyhlášení. Více medailí obdržel Jemen, důstojné druhé místo obsadili sportovci s Konga a daleko za nimi se potom umístili kubánští flákači.

Ale nebylo důležité vyhrát, nýbrž zúčastnit se!

Nezapomeňte se podívat na všechny fotky.