Dne
17.11. jsme dorazili do Skopytc, kde na nás čekal Opičák.
Účastnili se Uzel, Drobek a já. Po chvíli čekání na návsi
jsme se přesunuli k Opičákovi domů, kde nám půjčil montérky.
Poté jsme přes celou vesnici šli do kovárny, kde nás přivítal
Opičákův děda. Nejdříve jsme se rozcvičili kováním klínů.
To je taková ta věc, která se natluče zezhora do sekery, aby lépe
držela. Když jsme měli klíny hotové, začali jsme kovat nože z
oceli. První šel Drobek. S Uzlem jsme si střihli o to, kdo půjde
pak. Vyhrál to on, takže jsem toho alespoň mohl víc okoukat. Když
jsem s nožem konečně odpoledne začal, ti dva už své nože
leštili a brousili. Po chvíli jsme ale můj nůž úplně
roztavili, takže jsme s Opičákem přeběhli, zase přes celou
vesnici uříznout další kus oceli. Já jsem zavolal domů, aby si
pro mě přijeli později a dokovali jsme můj nůž. Opičák s námi
došel na náves, kam si pro nás přijeli rodiče. Samozřejmě jsme
si v kovárně zapomněli klíny.
Jsem
spokojen, že jsem tam přijel. Bavilo mě to a těším se na
příště.
(autor Hubert Khýn – družina: Jestřábi)